Kréta - Rethymno
Rethymno je třetí největší město Kréty, leží na severním pobřeží ostrova pod severozápadními svahy pohoří Ídi. Město Rethymno představuje velmi zajímavou směsici kultur, ovlivněnou dlouhými léty benátské a turecké nadvlády. Historie oblasti Rethymna je velmi dlouhá. Během mínojské doby (2800 – 1100 př. n. l.) vznikala četná osídlení a rozsáhlé stavební komplexy v Elenes, Monastiraki, Apodoulou. Během řecké doby se rozvíjela hlavně Eleftherna a východní oblasti Rethymna, mezi lety 710 a 470 př. n. l. zde bylo založeno 15 menších měst. O Rethymnu za byzantského (325 – 824) a arabského (824 – 961) panství bohužel máme jen velmi málo informací. Druhé byzantské období (961 – 1204) začíná osvobozením Kréty Nikeforem Fokasem a znovu připojením k byzantské říši. Podle tradice přišlo v tomto období 12 byzantských šlechtických rodin a usadilo se v tehdy malé a bezvýznamné osadě Rethymno. Období benátské nadvlády formálně začíná roku 1204, takže při 4. křížovém tažení přechází Kréta do rukou Bonifáce z Montferratu. Rethymno se za Benátčanů vyvinulo v jedno z hlavních městských center ostrova s bohatou ekonomickou i kulturní činností. Rethymnonští vzdělanci a vědci pronikli do Evropy, domácí spisovatelé vynikali svými schopnostmi a účastnili se zásadně na rozkvětu krétské literatury a umělci se prosadili v malířství. V Rethymnu se již od roku 1537/1538 začal připravovat program opevňovacích prací, který byl zadán architektovi z Verony Michele Sanmichelimu. Roku 1645 se vylodila první turecká vojska v Chanii. Město bylo obleženo a po dvou měsících se vzdalo. Velká benátsko-turecká válka začala. 29. září 1646 dorazila vojska Husseina Paši před zdi Rethymna, které už bylo oslabeno pravidelnými vpády Turků. Obyvatelé se soustředili do pevnosti, kde byla situace dost dramatická – díky moru, zraněním, nedostatku potravin a hlavně střeliva. Rethymnonská Fortezza byla vydána Turkům 13. listopadu 1646.
Prohlídka Rethymna:
Na severovýchodním výběžku poloostrova se nachází rozsáhlý komplex benátského opevnění ze 16. století. Jedná se o jednu z největších benátských pevností vůbec. Byla postavena v letech 1573 – 1578 podle plánů Sforzy Palaviciniho. Při budování pevnosti bylo pamatováno na muniční sklady, nemocnici, katedrálu, důmyslné nádrže na dešťovou vodu a vlastní pevnost.
Zajímavá je kašna Rimondi z roku 1626, pojmenovaná podle rektora Antonia Rimondiho, který ji nechal postavit. Tvoří ji tři žlaby, kam dopadá voda ze tří pramenů ve tvaru lvích hlav.
Mešita paši Neradzy bývala původně kostelem Santa Maria ze 16. století. Na mešitu byla přestavěna v roce 1657.
Brána Guora, velká rethymnonská brána, je jeden z nepatrných pozůstatků původního opevnění města. Jméno dostala podle rektorav letech 1566 – 1568 J. Guora, kdy byla postavena.
Cestou k přístavu ulicí Soulidou míjíme bývalou benátskou loggii, která sloužila jako klub benátské aristokracii. Konaly se tady porady šlechticů o politice a ekonomii. Byla postavena na počátku 16. století podle plánů Michela Sanmicheliho.
Zajímavý je benátský přístav pro rybářské bárky a jachty. Lodě z Pirea musí kotvit u přístavního mola. Benátčané začali budovat přístav kolem roku 1300, kdy také postavili maják, ten byl opraven v 80. letech 20. století. Nábřeží je lemováno tavernami s bohatou nabídkou rybích specialit.
